Pro prvotní orientaci laických návštěvníků webu, ale i pro připomenutí nám všem myslivcům, neboť lidská paměť je mrška vrtkavá, dáváme k dispozici nepatrně zkrácený text první části platného "Zákona o myslivosti". Ta první část říká to podstatné o našem oboru činnosti, a hlavně pojmenovává. To pojmenování je nesmírně důležité pro pochopení problematiky pro ty laické návštěvníky, kteří o myslivosti dosud vědí jem málo, maličko...! prosím, čtěte a přemýšlejte.

 

 

    V současnosti (rok 2019, 2020, ... ) dochází k závažným změnám v legislativě týkající se myslivosti.  Proto prosím věnujte pozornost novým článkům v Novinkách, kde se dovíte o aktuální situaci více. (viz předchozí článek)

 

                                                                                                                                                    Děkujeme za pochopení.

449/2001 Sb.

ZÁKON

ze dne 27. listopadu 2001

o myslivosti,

ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb.

s vyznačením změn    (platné znění)

            Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a účel úpravy

            (1) Tento zákon upravuje

 

a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky,

b) výjimečné držení a chov zvěře v zajetí,

c) dovoz a vývoz živé zvěře,

d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky,

e) tvorbu a využití honiteb,

f) postavení a právní poměry honebního společenstva,

g) ochranu myslivosti,

h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře,

i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích,

j) provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří,

k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních,

l) kontrolu ulovené zvěře,

m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností,

n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti.

 

            (2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata. 1), 2)

§ 2

Vymezení pojmů

            Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,

b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),

c) (zde celý text zákona  nepublikujeme, pro náš účel je to nepotřebné)

d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem (latinské názvy z  textu zákona nepublikujeme):

- savci: daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, jezevec lesní, kamzík horský, koza bezoárová, králík divoký, kuna lesní, kuna skalní, liška obecná, muflon, ondatra pižmová, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný, tchoř tmavý, tchoř stepní a zajíc polní,

- ptáci: bažant královský, bažant obecný, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, orebice horská, perlička obecná, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, špaček obecný, vrána obecná,

e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,

g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,

h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,

i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,

j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,

k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,

l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,

m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,

n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,

o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena a není-li taková právnická osoba zřízena nebo založena, tak organizační složka státu, která je příslušná s takovým majetkem státu hospodařit,

p) krmelištěm místo, kde je zvěř v období nouze přikrmována; krmné zařízení zamezuje přímý kontakt krmiva se zemí,

q) vnadištěm místo, kam je ukládáno krmivo, které slouží jako návnada pro lov určitého druhu zvěře, nejvýše v hmotnosti do 5 kg.

 

 

 

 Ten, kdo dočetl až sem je hrdina a náleží mu právo klást své zvídavé dotazy administrátorům.

Zdraví pm