Změny v zákoně o myslivosti

26.01.2020 10:27

1.  Novela lesního zákona    +  "přílepek" měnící zák.o myslivosti, již schválený a platný (s odkladem účinnosti přílepku o 2 roky) - novinky jsou tučným písmem:

               V § 3 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří“.

             V § 3 odstavec 4 zní:

 „(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří, minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd a způsob vymezení oblastí chovu.“.

               § 36 včetně nadpisu zní:

„§ 36 Stanovení plánu mysliveckého hospodaření v honitbě

(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Na stanovení termínu sčítání

zvěře v honitbě se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu. Držitel honitby a

držitelé sousedních honiteb mají právo se účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti

nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.

(2) Orgán státní správy myslivosti každoročně stanoví pro honitbu plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“).

(3) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně podklady k plánu ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem.

(4) Je-li v honitbě chována spárkatá zvěř, orgán státní správy myslivosti zajistí každých pět let vypracování posudku za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře v honitbě na základě posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání oplocených a neoplocených ploch, výše škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských porostech a zpětného propočtu stavu spárkaté zvěře za poslední tři roky. Součástí posudku je i návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého na nejbližší období pěti let pro honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha. Posudek orgán státní správy myslivosti předá ostatním orgánům státní správy myslivosti, v jejichž správním obvodu se honitba nachází, a na žádost jej bezplatně poskytne vlastníkům honebních pozemků, uživateli honitby a dále orgánům státní správy lesa a orgánům ochrany přírody, v jejichž správním obvodu se honitba nachází. Držitel nebo uživatel honitby může požádat o revizi posudku po 3 letech jeho platnosti. V tomto případě hradí náklady na vypracování nového posudku ten, kdo o něj požádal. Posudek je součástí podkladů k plánu. Je-li honitba součástí oblasti chovu, postupuje se ve vztahu ke spárkaté zvěři, pro kterou byla vymezena, podle odstavce 5.

(5) Orgán státní správy myslivosti příslušný k vymezení oblasti chovu zajistí každých pět let posudek za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře, pro kterou byla oblast chovu vymezena. Není-li dále stanoveno jinak, použije se na tento posudek přiměřeně ustanovení o posudku podle odstavce 4. Součástí posudku je návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře na nejbližší období pěti let pro oblast chovu i každou honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha, která se v této oblasti chovu nachází. Posudek pro oblast chovu je součástí podkladů k plánu pro honitbu v dané oblasti chovu, pokud je v ní chována zvěř, pro niž byla tato oblast chovu vymezena.

(6) Podklady k plánu předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se k nim držitel honitby do 15 dnů od doručení podkladů k plánu nevyjádří, platí, že s nimi souhlasí. Po uplynutí lhůty podle věty druhé uživatel honitby předloží podklady k plánu do 7 dnů orgánu státní správy myslivosti; u pronajaté honitby současně s vyjádřením držitele honitby.

(7) Přikládat vyjádření držitele honitby není potřeba v případě, že je honitba užívána držitelem honitby nebo u pronajaté honitby se držitel honitby k podkladům k plánu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

(8) Nepředloží-li uživatel honitby podklady k plánu podle odstavce 3 nebo v souladu s odstavci 4 až 7, stanoví plán orgán státní správy myslivosti s využitím posudku podle odstavce 4 a u honiteb v oblasti chovu také s využitím posudku podle odstavce 5.

(9) Prvním úkonem v řízení o stanovení plánu je vydání rozhodnutí o jeho stanovení. Odvolání proti rozhodnutí podle předchozí věty nemá odkladný účinek. Do doby stanovení plánu hospodaří uživatel honitby podle předchozího plánu.

(10) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu lovu, není-li dohodnuto jinak, a markanty (§ 37 odst. 3), a to nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k lovu zvěře nebo nálezu uhynulé zvěře.

 (11) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř bez ohledu na věk a samčí zvěř do stáří 1 roku ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Pokud uživatel honitby uloví v hospodářském roce od 1. dubna do 31. března 5 nebo více kusů 1 druhu spárkaté zvěře, pro který nejsou stanoveny minimální a normované stavy, je povinen pro následující hospodářský rok vyhotovit plán lovu i pro tento druh zvěře.

(12) Vyhláška stanoví vzor, lhůty a bližší podmínky pro vypracování posudku, podkladů k plánu a plánu, výši náhrady nákladů za vypracování nového posudku a obsahové náležitosti hlášení o plnění plánu.“.

 

           § 37 včetně nadpisu zní:

„§ 37  Změny a plnění plánu

(1) Za změny plánu se považují rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.

(2) Uživatel honitby je povinen plán za podmínek stanovených tímto zákonem plnit. Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li

a) splněn tak, jak byl stanoven orgánem státní správy myslivosti, nebo

b) splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením stejného počtu kusů samic a mláďat daného

druhu zvěře.

Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce či dosledu zvěře a nalezená zvěř uhynulá. Prokáže-li uživatel honitby odůvodněný případ hodný zvláštního zřetele, může orgán státní správy myslivosti plán lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře výjimečně považovat za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře dosáhne alespoň 70 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně.

(3) Do plnění plánu lovu se započítají pouze ty kusy spárkaté zvěře, které lze doložit předložením markantů. Vyhláška stanoví markanty a způsob jejich kontroly a znehodnocení orgánem státní správy myslivosti.

(4) Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře.

(5) V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že nález lze doložit orgánu státní správy myslivosti markanty.

(6) Vyhláška stanoví markanty, způsob jejich kontroly a evidence a vzor potvrzení o jejich předložení vydávaného orgánem státní správy myslivosti.“.

......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

 

 

2.  Návrh MZe, předaný k projednávání v legislativním procesu

Návrh novely zákona o myslivosti    20.12.2019

V předvánočním týdnu byl rozeslán k vyjádření návrh novely Zákona o myslivosti z dílny Ministerstva zemědělství, novely, která byla myslivcům ministrem zemědělství slíbena kromě jiného v tom slova smyslu, že by měla napravit některé z paragrafů tzv. „kůrovcové novely“.

Platné znění novelizovaných částí zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením (tučně) navrhovaných změn

§ 2

Vymezení pojmů

            Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,

a) myslivostí činnost prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako přírodnímu bohatství, jejím životním podmínkám a dále vůči dalším stanoveným živočichům jako součásti ekosystému, která je vykonávaná ve prospěch celé společnosti k ochraně a rozvoji přírody; nedílnou součástí myslivosti je spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.

b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),

c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:

- savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),

- ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),

d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:

- savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus),

- ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),

e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,

g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,

h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,

i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,

j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,

k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,

l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,

m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,

n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,

o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena.

§ 3

Zásady chovu

            (1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.

            (2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby, a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře tak, aby početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, který je určen v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.

            (3) Normované Minimální stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.

            (4) Vyhláška stanoví způsob stanovení nadměrného poškozování lesních ekosystémů zvěří, minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd a způsob vymezení oblastí chovu.

(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních stavů zvěře.

§ 4

Omezení směřující k zachování druhu zvěře

            (1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.

            (2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů.5) Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle tohoto zákona.

§ 11

Povinnosti uživatelů honiteb

           (1) V zájmu ochrany zvěře jsou mohou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů zakládat a pečovat o remízky a jiné vhodné úkryty pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.12)

            (2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.

            (3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.

            (4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

            (5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.13)

            (6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.

§ 18

Uznání honitby

            (1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby.

            (2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.

            (3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.

            (4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.

            (5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.

            (6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů návrh minimálně jednoho plánovaného druhu zvěře a jeho minimálního stavu.

§ 28

Rejstřík honebních společenstev

            (1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.

            (2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.

            (3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:

a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,

b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,

c) identifikační číslo osoby honebního společenstva,

d) jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,

e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem hranice honitby,

f) zrušení honebního společenstva,

g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,

h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.

            (4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3.

            (5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivosti správce základního registru osob21a).

(6) Orgán státní správy myslivosti vede rejstřík honebních společenstev elektronicky prostřednictvím informačního systému Evidence myslivosti.

 

§ 29

Řízení o uznání honitby

            (1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.

            (2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.

            (3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované stavy a minimální stav pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby.

            (4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.13)

§ 31

Změna a zánik honiteb

            (1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen "změna honitby"). Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.

            (2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.

            (3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.

            (4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.

            (5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.

            (6) Honitba zaniká

a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,

b) zrušením honebního společenstva,

c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,

d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,

e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.

§ 32

Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití

            (1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.

            (2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.

            (3) Pronajmout lze honitbu jen

a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,

b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6) za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),

c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).

            (4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:

a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,

b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,

c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,

d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.

V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.

            (5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem. V honitbách, jejichž držitelem je organizace zřízená Ministerstvem obrany, je poplatkový lov možný pouze s doprovodem.

            (6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.

 

§ 34

Evidence využití honiteb

       (1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.

            (2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.

 

§ 34

Evidence využití honiteb

            (1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností elektronicky prostřednictvím informačního systému Evidence myslivosti.

(2) Za účelem vedení evidence honiteb ukládají orgány státní správy myslivosti elektronicky do informačního systému Evidence myslivosti rozhodnutí o uznání honitby, o její změně a o jejím zrušení, rozhodnutí o vymezení oblasti chovu, rozhodnutí o přičlenění honebních pozemků, rozhodnutí o změně minimálních stavů zvěře pro danou honitbu a údaj o tom, že honitba zanikla ze zákonných důvodů, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o zániku honitby ze zákonných důvodů orgán státní správy myslivosti dozvěděl.

            (3) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence uživatelů honiteb, mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s čísly odznaků, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů.

 

§ 35

            (1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba

a) má způsobilost k právním úkonům,

b) je starší 21 let,

c) je bezúhonná, (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,

d) má bydliště na území České republiky,

e) má platný lovecký lístek,

f) má platný zbrojní průkaz skupiny C,

g) je pojištěna (§ 48), a

h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

            (2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.

            (3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.

            (4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn

a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,

b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,

c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,

d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,

e) usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),

f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.

            (5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen

a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,

b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,

c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,

d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,

e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,

f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,

g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,

g) vyloučit z účasti na společném lovu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let, osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla, a osoby, které nenosí viditelně prvek z reflexního materiálu s výjimkou sokolníků; uvedené osoby jsou povinny místo společného lovu opustit,

h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,

i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,

j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal .,

k) do 30 dnů ode dne ustanovení vložit do informačního systému Evidence myslivosti kontaktní údaj na svou osobu a ihned vkládat jeho změnu; kontaktním údajem se rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť.

            (6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

            (7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13.

            (8) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

 

§ 36

Stanovení plánu mysliveckého hospodaření v honitbě

  1. Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Na stanovení termínu sčítání zvěře v honitbě se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu. Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo se účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
  2. Orgán státní správy myslivosti každoročně stanoví pro honitbu plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“).
  3. Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně podklady k plánu ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem.
  4. Je-li v honitbě chována spárkatá zvěř, orgán státní správy myslivosti zajistí každých pět let vypracování posudku za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře v honitbě na základě posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání oplocených a neoplocených ploch, výše škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských porostech a zpětného propočtu stavu spárkaté zvěře za poslední tři roky. Součástí posudku je i návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého na nejbližší období pěti let pro honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha. Posudek orgán státní správy myslivosti předá ostatním orgánům státní správy myslivosti, v jejichž správním obvodu se honitba nachází, a na žádost jej bezplatně poskytne vlastníkům honebních pozemků, uživateli honitby, a dále orgánům státní správy lesa a orgánům ochrany přírody, v jejichž správním obvodu se honitba nachází. Držitel nebo uživatel honitby může požádat o revizi posudku po 3 letech jeho platnosti. V tomto případě hradí náklady na vypracování nového posudku ten, kdo o něj požádal. Posudek je součástí podkladů k plánu. Je-li honitba součástí oblasti chovu, postupuje se ve vztahu ke spárkaté zvěři, pro kterou byla vymezena, podle odstavce 5.
  5. Orgán státní správy myslivosti příslušný k vymezení oblasti chovu zajistí každých pět let posudek za účelem stanovení vhodné výše lovu spárkaté zvěře, pro kterou byla oblast chovu vymezena. Není-li dále stanoveno jinak, použije se na tento posudek přiměřeně ustanovení o posudku podle odstavce 4. Součástí posudku je návrh ročního plánu lovu spárkaté zvěře na nejbližší období pěti let pro oblast chovu i každou honitbu s plochou lesa alespoň 50 ha, která se v této oblasti chovu nachází. Posudek pro oblast chovu je součástí podkladů k plánu pro honitbu v dané oblasti chovu, pokud je v ní chována zvěř, pro níž byla tato oblast chovu vymezena.
  6. Podklady k plánu předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se k nim držitel honitby do 15 dnů od doručení podkladů k plánu nevyjádří, platí, že s nimi souhlasí. Po uplynutí lhůty podle věty druhé, uživatel honitby předloží podklady k plánu do 7 dnů orgánu státní správy myslivosti; u pronajaté honitby současně s vyjádřením držitele honitby.
  7. Přikládat vyjádření držitele honitby není potřeba v případě, že je honitba užívána držitelem honitby nebo u pronajaté honitby se držitel honitby k podkladům k plánu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
  8. Nepředloží-li uživatel honitby podklady k plánu podle odstavce 3 nebo v souladu s odstavci 4 až 7, stanoví plán orgán státní správy myslivosti s využitím posudku podle odstavce 4 a u honiteb v oblasti chovu také s využitím posudku podle odstavce 5.
  9. Prvním úkonem v řízení o stanovení plánu je vydání rozhodnutí o jeho stanovení. Odvolání proti rozhodnutí podle předchozí věty nemá odkladný účinek. Do doby stanovení plánu hospodaří uživatel honitby podle předchozího plánu.
  10.  Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu lovu, není-li dohodnuto jinak, a markanty (§ 37 odst. 3), a to nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k lovu zvěře nebo nálezu uhynulé zvěře.
  11. V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř bez ohledu na věk a samčí zvěř do stáří 1 roku ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Pokud uživatel honitby uloví v hospodářském roce od 1. dubna do 31. března 5 nebo více kusů 1 druhu spárkaté zvěře, pro který nejsou stanoveny minimální a normované stavy, je povinen pro následující hospodářský rok vyhotovit plán lovu i pro tento druh zvěře.
  12.  Vyhláška stanoví vzor, lhůty a bližší podmínky pro vypracování posudku, podkladů k plánu a plánu, výši náhrady nákladů za vypracování nového posudku a obsahové náležitosti hlášení o plnění plánu.

§ 36

Vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě

(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen "plán"). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, ze stanovených minimálních stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán rovněž z doporučení uživatelů honiteb, jejichž území tvoří oblast chovu. V plánu se uvádí chov a lov druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy, a dále společné lovy a zamýšlené zazvěřování.

(2) Vypracovaný plán vloží uživatel honitby elektronicky do informačního systému Evidence myslivosti. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od vložení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Za účelem vyrozumění držitele honitby o vložení plánu je držitel honitby povinen vložit elektronicky kontaktní údaj na svou osobu do informačního systému Evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne obdržení přístupových údajů a ihned vkládat jeho změnu; kontaktním údajem se rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť nebo adresa elektronické pošty.

(3) Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu ve lhůtě 15 dnů od vyjádření držitele honitby, určí jej orgán státní správy myslivosti rozhodnutím.

(4) Orgán státní správy myslivosti je povinen kontrolovat plnění plánů podle odstavců 1 až 3 a změněných plánů podle § 37.

(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální stavy, lze u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.

(6) Vyhláška stanoví obsahové náležitosti plánu a dále lhůty a bližší pokyny pro vypracování plánu.

 

§ 37

Změny a plnění plánu

(1)Za změny plánu se považují rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.

  1. Uživatel honitby je povinen plán za podmínek stanovených tímto zákonem plnit. Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li
  2. splněn tak, jak byl stanoven orgánem státní správy myslivosti, nebo
  3. splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením stejného počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře.

Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce či dosledu zvěře a nalezená zvěř uhynulá. Prokáže-li uživatel honitby odůvodněný případ hodný zvláštního zřetele, může orgán státní správy myslivosti plán lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře výjimečně považovat za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře dosáhne alespoň 70 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně.

  1. Do plnění plánu lovu se započítají pouze ty kusy spárkaté zvěře, které lze doložit předložením markantů. Vyhláška stanoví markanty a způsob jejich kontroly a znehodnocení orgánem státní správy myslivosti.

(4)Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře.

  1. V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že nález lze doložit orgánu státní správy myslivosti markanty.
  2. Vyhláška stanoví markanty, způsob jejich kontroly a evidence a vzor potvrzení o jejich předložení vydávaného orgánem státní správy myslivos

§ 37

Změny a plnění plánu

            (1) Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.

(2) Uživatel a držitel honitby se mohou dohodnout na změně plánu. Pro dohodu uživatele a držitele honitby o změně plánu se použije ustanovení § 36 odst. 2 obdobně.

(3) Plán se považuje za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů spárkaté zvěře dosáhne alespoň 90 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně.

(4) Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem v honitbě a na  nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.  V případě zvěře spárkaté se na plnění plánu započítává zvěř řádně evidovaná podle tohoto zákona (§ 49 odst. 2).

 

§ 38

Myslivecká evidence a statistika

            (1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.22)

            (2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.

 

§ 38

Informační systém Evidence myslivosti

(1) Informační systém Evidence myslivosti (dále jen „Evidence myslivosti“) je veřejně přístupným informačním systémem veřejné správy, pokud není dále stanoveno jinak, který je veden elektronicky a jehož správcem je Ministerstvo zemědělství. Evidence myslivosti obsahuje

a) evidenci honiteb a jejich využití,

b) rejstřík honebních společenstev,

c) myslivecké plánování,

d) evidenci ulovené nebo nalezené zvěře,

e) evidenci vydaných a odebraných loveckých lístků, a

f) evidenci škod způsobených zvěří.

(2) Neveřejnou část Evidence myslivosti tvoří

a) evidence vydaných a odebraných loveckých lístků,

b) osobní údaje fyzických osob v rozsahu data narození a místa trvalého pobytu, nejde-li o rejstřík honebních společenstev,

c) kontaktní údaje na osoby mysliveckých hospodářů a na držitele honiteb.

(3) Přístupové údaje do Evidence myslivosti přiděluje orgánům státní správy myslivosti, Státní veterinární správě a Policii České republiky Ministerstvo zemědělství. Držitelům a uživatelům honiteb přiděluje přístupové údaje orgán státní správy myslivosti. Přístupové údaje zneplatňuje orgán státní správy myslivosti, který přístupové údaje přidělil.

(4) Ministerstvo zemědělství z Evidence myslivosti poskytuje Českému statistickému úřadu agregované údaje za Českou republiku a kraje.

(5) Vyhláška stanoví podrobnosti o přidělování a zneplatnění přístupových údajů a rozsahu přístupových oprávnění do Evidence myslivosti a dále stanoví rozsah zveřejňovaných údajů.

§ 39

Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu

            (1) Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

(2) Nejde-li snížení početního stavu některého druhu spárkaté zvěře dosáhnout postupem podle odstavce 1 nebo je-li třeba dosáhnout požadovaného poměru pohlaví mezi samci a samicemi u spárkaté zvěře, může orgán státní správy myslivosti rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy zakázat nebo omezit lov samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let.

(3)  Rozhodnutí vydané podle odstavce 2 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4)  Opatření obecné povahy podle odstavce 2 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(5)  Opatření obecné povahy podle odstavce 2 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který opatření obecné povahy vydal. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

(6)  Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 2 nepoužije.

(7)  V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 6 obdobně.

 

§ 44

Používání loveckých psů a loveckých dravců

            (1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Uživatel honitby je povinen v honitbě při výkonu práva myslivosti používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací zapsaného v plemenné knize členského státu (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

            (2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.6)

            (3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

 

§ 45

            (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se

a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,

b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,

c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,

d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,

e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,

f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,

g)e) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,

h)f) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,

i)g) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),

j)h) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)

k)i) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při dostřelné ráně provedené krátkou zbraní, lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou a dále při lovu prasete divokého, které lze v odchytovém zařízení střílet i krátkou zbraní.

l)j) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,

m)k) lovit zvěř kromě prasat divokých, samic a mláďat ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevců lesních a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké, samice a mláďata ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevce lesního a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,

n)l) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,

o)m) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,

p)n) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,

o)q) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,

r)p)o) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 100 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se uživatelé sousedních honiteb jinak, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,

s)q)p) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka daněly a daňčat, srn a srnčat a prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,

t)r)q) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,

u)s)r) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.

            (2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u) k), p) a q), jde-li o zajíce polního.

            (3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25)

 

§ 47

Lovecký lístek

            (1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.

            (2) Druhy loveckých lístků jsou:

a) lovecký lístek pro české občany,

b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,

c) lovecký lístek pro cizince.

            (3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že

a) je starší 16 let,

b) má způsobilost k právním úkonům,

c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem absolvoval povinný předmět myslivost na střední nebo vyšší odborné školy škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,

d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),

e) je pojištěn (§ 48).

            (4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích 14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.

            (5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.

(6) Orgán státní správy myslivosti vede elektronicky evidenci jím vydaných a odebraných loveckých lístků prostřednictvím Evidence myslivosti.

            (67) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, podrobnosti evidence vydaných a odebraných loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace 6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.

 

§ 49

Způsob kontroly ulovené zvěře

            (1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.

            (2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.

 

§ 49

Způsob kontroly a evidence ulovené nebo nalezené zvěře

            (1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.

(2) Každý kus ulovené nebo nalezené spárkaté zvěře musí být po ulovení nebo nalezení elektronicky zaevidován v evidenci ulovené nebo nalezené zvěře podle § 38 odst. 1.

            (3) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a obdobných úkonů, postup a lhůty při evidování ulovené nebo nalezené spárkaté zvěře a rozsah evidovaných údajů o ulovené nebo nalezené zvěři.

 

§ 52

Odpovědnost uživatele honitby

            (1) Uživatel honitby je povinen hradit

a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,

b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

            (2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.

            (3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.

 

§ 53

Opatření k zábraně škod působených zvěří

            (1) Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

(2) Vyhláška stanoví minimální rozsah opatření k zabránění škod působených zvěří a způsob jejich provedení.

 

§ 53

Opatření k zábraně škod působených zvěří

            (1) Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

(2) Vyhláška stanoví minimální rozsah opatření k zabránění škod působených zvěří a způsob jejich provedení.

            (1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit

a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 60 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,

b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 90 dnů od uplynutí uvedeného období.,

c) u škody na polních plodinách nejpozději 14 dní před provedením sklizně.

            (2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.

            (3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

            (4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

 

§ 55a

Evidence škod

(1) Pokud poškozený uplatní u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří, musí být škoda elektronicky zaevidována uživatelem honitby podle § 38 odst. 1 písm. f) ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření písemné dohody o náhradě škody, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o náhradě škody.

(2) Vyhláška stanoví podrobnosti o postupu při evidování škod způsobených zvěří a o rozsahu evidovaných údajů o vzniklé škodě.

 

§ 58

Působnost Ministerstva zemědělství

            (1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech

a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),

b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),

c) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let (§ 39 odst. 2),

cd) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,

de) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).

            (2) Ministerstvo zemědělství dále

a) řídí výkon státní správy myslivosti,

b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,

c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,

d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,

e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),

f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),

g) pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),

h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),

i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),

j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,

k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,

l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),

m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,

n) zpracovává statistická hlášení o myslivosti,

o) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury36) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti všech orgánů státní správy myslivosti s výjimkou působnosti Ministerstva životního prostředí podle § 57 odst. 1. ,

p) spravuje informační systém Evidence myslivosti,

q) přiděluje a zneplatňuje orgánům státní správy myslivosti přístupové údaje do Evidence myslivosti.

            (3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.

 

§ 59

Působnost krajů

            (1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech

a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),

b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),

c) vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),

d) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),

e) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let
(§ 39 odst. 2) ve svém správním obvodu,

ef) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),

fg) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3),

gh) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).

            (2) Kraj v přenesené působnosti

a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),

b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),

c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),

d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),

e)c) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,

f)d) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,

g)e) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).

 

§ 62

            (1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na

a) zlepšování životního prostředí zvěře,

b) podporu ohrožených druhů zvěře,

c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,

d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,

e) použití dravců v ochraně rostlin,

f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,

g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,

h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti, .

i)          plnění plánu lovu spárkaté zvěře oproti předložení markantů.

            (2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích30) a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.31) Na poskytnutí finančního příspěvku není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit.

            (3) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí31), nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona.

            (4) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.

            (5) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.

 

§ 64

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

            (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní neo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.

            (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.

            (3) Uživatel honitby se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,

b) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1, § 49 odst. 2,

c) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 39 odst. 1 nebo 2, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1,

d) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, nebo

e) nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 3 § 36 odst. 1 nebo 2.

            (4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),

b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b),

c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e).

 

§ 66

Vztah k předpisům o ochraně přírody

            Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.

§ 68

Zmocňovací ustanovení

            Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 8, § 36 odst. 12, § 37 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).

§ 68

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 8, § 36 odst. 6, § 38 odst. 5, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 7, § 49 odst. 3, § 53 odst. 2, § 55a odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).

..................................................................................................................................

 

3. Prováděcí vyhlášky, z nichž je již platná Vyh.č.323/2019Sb.

323  VYHLÁŠKA   ze dne 29. listopadu 2019,

kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb., k provedení § 42 odst. 2:


Čl. I

Ve vyhlášce č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2013 Sb. a vyhlášky č. 343/2015 Sb., se za § 2 vkládá nový § 2a, který zní:

㤠2a

Od 1. ledna 2020 do 31. března 2025 se doba lovu stanoví pro dále uvedené druhy zvěře odchylně od ustanovení § 1 takto:

a) daněk skvrnitý - daněk od 1. července do 31. ledna a daněla od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,

b) jelen evropský - jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,

c) muflon - muflon od 1. července do 31. března s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, muflonka od 1. července do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,

d) sika japonský - jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,

e) srnec obecný - srnec od 1. května do 30. září s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, srna od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,

f) kamzík horský - kamzík, kamzice a kamzíče od 1. října do 31. prosince.“.


Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.


Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.

 

......

................

............................

Bude pokračováno